"Tak jako na svobodném trhu jedinec, sledující svůj vlastní zájem, podporuje rovněž blahobyt celé společnosti, jak se dočteš v české wikipedii pod heslem "svobodná ruka trhu", tak volič, který jde k volbám zvolit dosavadní opozici, podpoří nejen bůhvíco, které se na něj šije, ale založí také blahobyt politiků, které zvolil. Čert ví, kam taková neviditelná pazoura může vlastně sáhnout!"
D.: "Pravda to se dá stěží předvídat. Mohou za to i voliči. Že prý když šli k urnám určit, kdo má být zvolen do krajských rad, dali zároveň najevo, kdo je nemá reprezentovat v parlamentě a ve vládě."
K.: "Politikové to říkají, mnoho komentátorů také. Ale mně se to nějak nezdá. Demokracie by měla být založena na přesných pravidlech, ne na libovolných výkladech. Ale ještě k té metafoře – metafory jsou na místě u básníků, ne v odborných textech, jako je Smithovo Bohatství národů. V ústech politiků je metafora spíše ďáblovým nástrojem, protože umožňuje výklad, který se právě hodí."
D.: "Pokud byly volby vlastně referendem o nedůvěře k vládě ODS, dostala v nich vůbec triumfujcí ČSSD platný mandát? "
K.: "Socdem věří, že ano. Je zde však otázka, jak je v Česku chápána demokracie, možná že jako jakási hazardní hra o velké sázky. Demokracie se kamsi posunula, u mnohých politiků, každý je zná a není třeba je jmenovat, k čiré touze po moci. A hrají vabank hop nebo trop. A voliči? Ti se řídí chutěmi a nechutěmi a fandí svým stranám jako fotbalovým klubům nebo sází na politiky jako na koně."
D.: "A pak nelze vůbec předvídat, co "Vyvolení" udělají. Nejspíš jen to, že se nebudou nijak zvlášť řídit úvahami o prospěchu celku, ale ideologickými formulkami, jak je více nebo méně pilně našprtali. A prosadí, že veřejné zakázky připadnou jejich kamarádům."
K.: "Co však máme dělat, aby česká demokracie byla práva toho jména? I kdybychom našli demokraty, bez kterých se to podle Masaryka neobejde, jakou cestou jim svěřit moc a zodpovědnost v konkurenci s vládnoucími garniturami? To, bohužel, nevím."
Poznámka bloggera: názory dvojčat duchem, ne však rodem, Kosmy a Damiána jsou laickými myšlenkami dvou starých pánů, pronášenými u sklenky červeného.